Vítám vás u čtvrtého dílu našeho červnového giga-speciálu o Grand Theft Auto V. V minulých částech jsme podrobně probrali napjaté začátky, revoluční kampaň i to, jak tahle hra dokázala proplout třemi generacemi PlayStationu. Dnes se ale konečně podíváme na to, co ze sedmnácté nejprodávanější hry historie udělalo absolutní fenomén, který odmítá umřít. Odjistíme bombu jménem GTA Online. Režim, který měl být původně jen milým multiplayerovým bonusem k příběhu Michaela, Franklina a Trevora, se proměnil v monstrum, které navždy přepsalo pravidla videoherního průmyslu. A my, co ho hrajeme na konzolích, k němu máme velmi specifický, láskyplně-nenávistný vztah.
💥 Velký třesk, který totálně roztavil servery
Všechno to oficiálně odstartovalo 1. října 2013, přesně čtrnáct dní po vydání samotné hry. A pokud jste u toho tehdy na PS3 byli se mnou, moc dobře víte, že ten start nebyl zrovna ukázkový. Vlastně to byla naprostá technologická katastrofa. Rockstar sice věděl, že zájem bude obrovský, ale to, co se stalo, nečekal nikdo. Miliony natěšených hráčů se v jednu vteřinu pokusily připojit do hry a servery Rockstaru okamžitě spáchaly rituální harakiri. Všichni do teď máme traumatické vzpomínky na úvodní tutorial. Lamar Davis stál u auta, vy jste vedle něj měli odstartovat první pouliční závod, ale místo toho jste sledovali nekonečnou načítací obrazovku s nápisem „Waiting for other players“, která trvala klidně tři dny. Když už se vám náhodou podařilo připojit, hra vám při dalším spuštění bez milosti smazala postavu, do které jste investovali pět hodin života. Rockstar byl tehdy tak zoufalý, že jako omluvu poslal každému hráči na virtuální účet půl milionu dolarů (slavný Stimulus Package). Tehdy to byly neuvěřitelné peníze a my si za to nakoupili první luxusní byty v Eclipse Towers. Zrodila se legenda.
🚀 Evoluce šílenství: Od vykrádání večerek po Jamese Bonda
Ano, slyšíte správně – GTA Online skutečně začalo už na stařičké PlayStation 3. Jenže tehdejší online svět byl oproti tomu dnešnímu neuvěřitelně prázdný a nevinný. Naším vrcholem tehdy bylo, když jsme ve čtyřech lidech jeli vykrást zapadlou večerku, dostali z pokladny dva tisíce dolarů, chytli dvě hvězdičky policie a pak se s řevem schovávali v metru. Jenže s příchodem PS4 a později PS5 Rockstar utrhl řetěz zaryté reality a posunul hru do sféry absolutního sci-fi šílenství. Z obyčejných pouličních zlodějíčků se stali generální ředitelé nadnárodních impérií, motorkářští bossové a majitelé podzemních bunkrů. Do hry přišly věci, které komunitu dodnes rozdělují na dva tábory. Pamatujete na den, kdy do Los Santos dorazila motorka Oppressor Mk II? Létající skútr s raketovým pohonem a neomylně naváděnými střelami. V tu ránu se z klidného grindování stala válečná zóna, kde jste nemohli vyjet z garáže, aniž by vás z oblohy nesundal nějaký dvanáctiletý spratek. Hra se transformovala do jakési bondovky na steroidech – kupovali jsme si vlastní ponorky, létající auta Deluxo, a dokonce i orbitální kanón, kterým jste mohli vymazat jakéhokoliv hráče na mapě jedním kliknutím z bezpečí svého velína.
💀 Trauma jménem Heisty aneb „Člen týmu zemřel. Mise selhala.“
Ale i přes všechno to technologické šílenství jsme v tom světě nechali stovky hodin hlavně kvůli jedné věci: kvůli zážitkům s kamarády. A nic neprověřilo sílu našeho přátelství tak moc jako příchod dlouho očekávaných heists v roce 2015. Sejít se ve čtyřech lidech na discordu, naplánovat útok na banku Fleeca nebo slavný Pacific Standard, to byla čirá euforie. Dokud nepřišel ten nejvíc nenáviděný mechanizmus v historii her. Určitě to znáte. Hrajete finále loupeže, které trvá už čtyřicet minut. Všichni jedou na stoprocentní soustředění, v taškách máte miliony, prostřílíte se přes půlku města, zbývá už jen naskočit na motorky a skočit z útesu s padákem. Atmosféra by se dala krájet. A v tom ten jeden kamarád (říkejme mu třeba Franta, ale každý máme toho svého „Frantu“) v plné rychlosti přehlédne svodidla, napálí to čelně do skály, motorka vybuchne a na obrazovce se objeví ten rudý, depresivní nápis: „A crew member has died. Mission Failed.“ V tu vteřinu padá celý tým. Žádný respawn, žádné dojetí mise ve třech. Končíte. Všichni musíte jít od znova, od posledního checkpointu, peníze z lupu drasticky padají a vy v party chatu ticho přerušované jen skřípáním zubů a hlubokými nádechy zoufalství. Heisty v GTA Online byly sice geniální, ale zároveň to byl ten nejlepší způsob, jak zničit dlouholeté kamarádství během jednoho večera.
🛡️ Konzolový ráj vs. PC peklo plné zmutovaných racků
Dnes je GTA Online na konzolích PS4 a PS5 vlastně ve skvělé kondici, což je obrovský paradox, když se podíváte, jak dopadla verze pro PC. Pokud hrajete na počítači, veřejná lobby jsou prakticky nehratelná. PC verzi totiž totálně a bezprecedentně zničili moddeři a hackeři. Na YouTube sice vypadá neuvěřitelně zábavně, když vidíte sestřih klipů, kde se modder promění v racka s odstřelovačkou a z oblohy headshotuje ostatní hráče, nebo když vám uprostřed ulice spawnne na hlavu obří větrnou elektrárnu či vás zavře do klece a promění vaši postavu v záchodovou mísu. Jenže pro toho hráče na druhé straně to sakra vůbec zábavné není. Představte si, že pět hodin reálného času poctivě plníte mise, doplňujete zboží do svého nočního klubu, investujete do toho veškerou svou energii, a když konečně vyjedete s náklaďákem plným zboží za milion dolarů na finální prodej, přiletí cheater, odpálí celou mapu jedním tlačítkem a vaše pětihodinová práce je vteřině pryč. Na PlayStationu tohle díky uzavřenému ekosystému neexistuje. Jasně, občas potkáte někoho, kdo využívá herní glitche, ale ten čistý, toxický hackerský teror z PC na konzolích nezažijete. A to je ten důvod, proč se tam lidé neustále vracejí.
💰 Shark Cards: Jak žraločí karty vytiskly miliardy dolarů
A právě to, že jsou konzole bezpečné a lidé v nich nemohou peníze jednoduše „nafejkovat“ pomocí modovacího menu, nahrává Rockstaru do karet v tom nejvýnosnějším byznysu planety – v prodeji Shark Cards. Chcete si koupit tu novou supermoderní ponorku, abyste mohli hrát Cayo Perico Heist, ale nemáte čas sedět u konzole pět hodin denně a grindovat? Žádný problém. Stačí sáhnout po kreditce, koupit si virtuální kartu Megalodon a na účet vám okamžitě přiteče 8 milionů GTA$. Tento systém mikrotransakcí udělal z GTA V nejvýdělečnější produkt v historii zábavního průmyslu. Hra generuje stovky milionů dolarů ročně i více než dekádu po svém vydání. Je to naprosto neuvěřitelný oslíček otřes se, ze kterého mateřská společnost Take-Two financuje všechno ostatní. Proč by dělali singleplayerová DLC, když jedna digitální karta pojmenovaná po žralokovi vydělá víc než celá samostatná hra od konkurence?
🏁 Odkaz bestie a pohled do budoucna
GTA Online zanechalo v herní historii nesmazatelnou, ale rozporuplnou stopu. Na jednu stranu nám dalo tisíce hodin neuvěřitelné zábavy, skvělých momentů s přáteli a ukázalo, jak má vypadat dlouhodobá podpora hry. Na stranu druhou ukázalo celému hernímu průmyslu, jak moc jsou mikrotransakce výnosné, a nastartovalo éru otravných „live-service“ her, které se pětku snaží bezúspěšně kopírovat.
Odkaz tohoto multiplayerového titánu je obrovský, ale všeho do času. Los Santos pomalu stárne a na obzoru se rýsuje nová éra. Éra, která nás vrátí na sluncem zalité pláže Vice City. Jak moc GTA Online ovlivní nadcházející šestý díl? Dostaneme hned při startu nový multiplayerový svět, nebo si budeme muset zase počkat? A dokáže Rockstar zopakovat tenhle zázrak znovu? Na to všechno se podíváme příště, v pátém a úplně posledním díle našeho velkého červnového seriálu. Připravte si peněženky, protože příště se podíváme na budoucnost!
