Je to tady. Květen jsme na našem webu stylově uzavřeli řevem řetězového meče a červen nyní věnujeme něčemu naprosto gigantickému. Náš pětidílný speciál o hře, která redefinovala zábavní průmysl, je oficiálně tu. Grand Theft Auto V. Hra, kterou má doma snad i vaše babička, hra, která přežila tři generace konzolí, a hlavně titul, jehož vývoj byl stejně šílený jako samotní obyvatelé Los Santos. Dnes se v prvním díle nebudeme bavit o samotném hraní. Podíváme se pod kapotu toho, jak se budovalo to neuvěřitelné očekávání a jak vývojáři z Rockstaru vsadili absolutně všechno na jednu kartu. A rovnou říkám – byla to pořádná jízda.

🔥 Očekávání, která shazovala servery
Vzpomeňte si na ten pocit na podzim roku 2011. Rockstar z ničeho nic vypustil první trailer. Žádné zdlouhavé a otravné marketingové kampaně, prostě jen jedno video. Vážně není žádná univerzita, kde vyučují marketing? Hlas Michaela De Santy, sluncem zalité Vinewood a pohodová písnička Ogdens' Nut Gone Flake. Internet tehdy doslova explodoval. Herní fóra se plnila šílenci (v dobrém slova smyslu), kteří analyzovali každý pixel a povídali si o tomto milníku stejně aktivně jako holky v devadesátkách o bravíčku. Řešilo se, jestli ten bezdomovec je Niko Bellic z naší milované „čtyřky“ (nebyl), nebo jestli ten chlápek utíkající před policií je starý CJ ze San Andreas. Rockstar pak na rok a půl úplně zarytě mlčel. Byla to geniální strategie. Čím méně toho říkali, tím víc komunita šílela. Hype kolem pátého dílu nebyl jen velký, on byl svým způsobem až náboženský.

💰 Nejdražší hazardní hra na světě
Když jsme u GTA IV nedávno rozebírali, jak rozpočet 100 milionů dolarů srazil Hollywood na kolena, tak pětka založila novou ligu. Něco jako když Mike Tyson stanul poprvé v profesionálním ringu. Vývoj a marketing spolkly neuvěřitelných 265 milionů dolarů. V té době to byla absolutně nejdražší hra historie a překonala i rozpočty těch největších a nejnablýskanějších filmových blockbusterů. Bylo to buď, anebo. Jenže bratři Houserové z Rockstaru moc dobře věděli, co dělají. Výsledek? Hra vydělala miliardu dolarů. Ne za rok. Ne za měsíc. Za pouhé TŘI DNY. Z GTA V se přes noc stal nejvýdělečnější zábavní produkt v historii lidstva.

🤬 Moralisté a politici v slzách aneb Reklama k nezaplacení
Co by to ale bylo za vydání nového dílu Grand Theft Auto, kdyby se o něj nezačali otírat politici a aktivisté. Ještě než hra pořádně vyšla, už se v médiích předháněli mravokárci s prohlášeními, jak tenhle „simulátor vraždění“ zničí naši mládež. Probírala se údajná misogynie, a když se pak hráči dostali k legendární (a brutální) mučící misi s Trevorem, britský poslanec Keith Vaz a další mezinárodní organizace málem vyhlásili státní smutek. Záchvaty paniky došly tak daleko, že kvůli masovým peticím hru v Austrálii skutečně na čas stáhly z pultů některé obchodní řetězce (například Target). A výsledek toho všeho? Absolutně dokonalá, bezplatná PR kampaň. Rockstar si musel mnout ruce, protože každé rozezlené prohlášení politika v hlavních zprávách jen zvedlo prodeje o dalších pár milionů kopií. Proti těmhle „strážcům morálky“ prostě neexistuje lepší zbraň než prodejní rekordy.

🛠️ Labutí píseň staré dobré PS3
Co je na celé historii vývoje to vůbec nejvíc fascinující? Fakt, že tenhle gigantický, žijící svět plný letadel, zvířat, střídání dne a noci a dokonalé vody původně běžel na hardwaru z roku 2006. Ano, mluvíme o naší staré dobré PlayStation 3. Vývojáři z Rockstar North tehdy dokázali absolutně nemožné. PS3 měla totiž k dispozici směšných 256 MB paměti pro systém a dalších 256 MB pro grafiku. Dnešní průměrné telefony mají třicetkrát víc. Tvůrci museli kód osekávat na krev, chytře načítat textury podle toho, jak rychle jste zrovna jeli v autě, a ždímat z konzole výkon, o kterém možná ani samotné Sony nevědělo, že tam je. GTA V tak bylo tou nejkrásnější a nejdůstojnější labutí písní celé jedné velké konzolové generace.

☀️ Sbohem depresi, vítejte v parodii
A byla tu ještě jedna obrovská změna. Po dospělém, šedivém a podzimní depresí nasáklém Liberty City z GTA IV se studio rozhodlo pro obrat o 180 stupňů. Vývojáři se sebrali a strávili přes sto dnů jen tím, že jezdili po reálném Los Angeles, fotili architekturu, bavili se s místními policisty, tajnými agenty i členy skutečných pouličních gangů. Výsledkem bylo Los Santos. Sluncem zalitá, bláznivá a neskutečně trefná parodie na západní pobřeží USA, všudypřítomný konzum, sociální sítě a posedlost celebritami. Byl to ten starý dobrý uvolněný Rockstar, který nám chyběl od dob milovaného San Andreas.

Zkrátka a dobře, podhoubí bylo připraveno k dokonalosti a svět jen čekal, až to celé bouchne. Ale o tom, co se stalo, když jsme hru konečně vložili do mechaniky a poprvé spatřili onu revoluční trojici hrdinů, si popovídáme hned v dalším díle našeho červnového speciálu. Zůstaňte naladěni a nebo se do té doby sami vraťte.

