Tak a je to tady, přátelé. To, o čem jsme v kuloárech, hospodách a internetových diskuzních fórech spekulovali dlouhé roky a co jsme tak trochu všichni vnitřně odmítali, se stalo krutou realitou. Sony vypustilo pandořinu skříňku, která navždy mění pravidla hry a přepisuje historii. Od ledna příštího roku se kompletně a bezprecedentně ukončuje produkce fyzických herních disků pro všechny nové tituly na konzolích PlayStation. Týká se to jak her z jejich vlastní stáje, tak projektů od vydavatelů třetích stran. Konec. Šlus. Definitivní tečka. Pokud si po tomto datu půjdete do obchodu pro horkou novinku, neodnesete si domů lesklé cédéčko s tou nezaměnitelnou vůní novoty, ale v tom lepším případě jen plastovou krabičku, ve které bude potupně chrastit papírek s vytištěným kódem. Jasně, není to okamžitá apokalypsa, starší hry nám nikdo z poliček brát nebude, ale buďme k sobě upřímní – jedna obrovská, nádherná a hmatatelná herní éra právě dostala definitivní ránu z milosti.
💰 Rockstar jako korporátní fackovací panák
Pojďme si ale nalít čistého vína a podívat se na to bez růžových brýlí. Sony tenhle radikální krok chtělo udělat už strašně, ale opravdu strašně dávno. Přechod na čistý digitál pro ně totiž znamená stoprocentní kontrolu nad cenotvorbou, absolutní odstřižení bazarového trhu a nulové náklady na lisování médií, tisk obalů, logistiku a marže velkým obchodním řetězcům. Jenže udělat takové rozhodnutí z čistého nebe by znamenalo okamžitou marketingovou sebevraždu a obří bojkot ze strany komunity. Korporát potřeboval štít. Někoho, kdo prošlape cestu a slízne tu největší vlnu nenávisti. Někoho tak gigantického, že si může dovolit naštvat miliony lidí, a ti mu ty peníze stejně nakonec donesou. A přesně takový hráč se našel – Rockstar. Když potvrdili, že krabicová edice očekávaného Grand Theft Auto VI bude obsahovat pouze kód ke stažení a žádný reálný disk, internet okamžitě zaplavila vlna čisté žluči. Sony se na to z povzdálí chvíli klidně dívalo, počkalo, až Rockstar schytá první rány, a o pár dní později s ledovým klidem vydalo své oficiální prohlášení o konci disků. Geniální, cynický a chladnokrevný tah.
📚 Stará dobrá PS3 a magie papíru
Člověk pak sedí večer v obýváku, kouká na ty stohy krabiček vyskládaných pod televizí a propadá čisté nostalgii. Vzpomeňte si na zlaté časy PlayStationu 3 nebo PlayStationu 4. Když jste si tehdy koupili hru na fyzickém disku, ta hra byla prostě VAŠE. Mohli jste ji sbalit do batohu a půjčit kamarádovi, mohli jste ji po dohrání střelit v bazaru a doložit si peníze na další pecku, nebo jste ji prostě s hrdostí vystavili na poličku. Nikdo vám ji nemohl na dálku vymazat, nikdo vám nemohl zablokovat přístup jen proto, že se nějaký kravaťák špatně vyspal. Je to úplně stejné jako s knihami. Naprosto chápu lidi, co bez problémů čtou e-knihy na Kindlu – je to pohodlné, rychlé, nezabírá to místo v garsonce. Ale fyzické knize, její váze v rukou, specifické vůni papíru a tomu uklidňujícímu pocitu reálného vlastnictví se prostě digitální soubor nikdy nevyrovná. A my, co jsme na hrách vyrostli, to máme v krvi hozené úplně stejné. Nehledě na fakt, že když jste vložili disk do konzole a museli čekat hezkých pár minut na samotné spuštění hry, tak jste neměli roupy hru ihned ukončit a přejít na jinou. Bylo za vším to malé úsilí a věřím, že vy sami víte, o čem tu teď píšu.
⛓️ Rukojmí v digitálním podnájmu
Jenže teď se z hrdých vlastníků stáváme pouhými digitálními podnájemníky. Přechodem do čistě online distribuce se dobrovolně měníme v absolutní rukojmí vydavatelů a jejich momentální nálady. Budeme stoprocentně závislí na tom, jak se pánové v oblecích rozhodnou, jak nastaví monopolní ceny na PlayStation Store (kde logicky odpadá jakákoliv cenová konkurence kamenných prodejen) a hlavně – jak dlouho milostivě nechají běžet servery. Že přeháním a jsem paranoidní? Vůbec ne, podívejte se na realitu. Sony totiž oznámilo konec fyzických disků v ten samý den, kdy potvrdilo definitivní uzavření digitálních obchodů pro PS3 a PS Vita. Jakmile tyhle servery jednou zhasnou, vaše digitální licence se promění v bezcennou digitální mlhu. Stačí, aby vypršela hudební licence na rádio, nebo vydavatel zhodnotil, že udržovat starší hru při životě už finančně nedává smysl, a vy k ní prostě ztratíte přístup. U disku v mechanice se vám tohle stát nemohlo. Ten fungoval i offline, bez ohledu na korporátní čistky.
🏁 Verdikt: Král je mrtev, ať žije retro
Znovu opakuji to nejdůležitější – žádná okamžitá panika se nekoná, naše staré disky nám z poliček nikdo fyzicky krást nebude. Staré konzole budou fungovat dál a my můžeme nostalgicky oprašovat své sbírky. Ale budoucnost prostě byla neúprosně nalajnována a patří cloudům, digitálním kódům a předplatným, ze kterých nevlastníte vůbec nic. Ztrácíme tím obrovský kus té hmatatelné romantiky, která k hernímu světu patřila od dob prvních kazet během našeho dětství. Nezbývá nám než doufat, že k nám ti digitální distributoři budou v budoucnu aspoň trochu milosrdní a nesežerou nás zaživa. Každopádně, já dnes končím, jdu si přerovnat své krabičky na poličce a vám doporučuji to samé. Dokud to jde, užívejte si ten luxus, že tu hru reálně držíte v rukou a jestli víte, že se bez vaší miované hry za pár desítek let neobejdete, tak naše nabídka je vám k dispozici. My z GameUp totiž budeme bojovat za naše fyzické disky do posledního muže.
A co vy? Znamená pro vás konec fyzických disků revoluci nebo už tento aspekt neřešítě a zkrátka jdete s dobou?
